Vzpomínka na Standu
Moje vzpomínka na Standu: Poprvé jsem ho viděl, když přišel mezi kdyňské šachové matadory do hotelu Bílý lev tuším někdy v roce 1974 a v oblacích kouře a hospodského rachotu všechny rozsekal na maděru. V té době jsem si řekl, že bych chtěl šachům taky jednou takhle rozumět. Pak jsme se potkávali stále častěji a taky se stalo, že jsme autobusem dojížděli společně do práce do Klatov, kdy byl po cestě čas na zasunovací šachy a nespočet přátelských partií, kde jsem většinou tahal za kratší konec. Další kapitolou pak byly bleskovky, kde byly šance vyrovnanější a kterých jsem se Standou sehrál mraky. Když jsem ale pátral po nějaké naší zápasové partii, našel jsem jenom jedinou, hodně fousatou a tu vám také předkládám. Škoda, nikdy jsem si nepomyslel, že bude i poslední.
Mějte se dobře,
Z. Tochor

